ÚvodJak postupovat při škoděJaké škody může zaměstnanec způsobit
Příklady škod v pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu povolání.
Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škody způsobené zaměstnavateli není pro pojišťovny lukrativní segment v jejich portfoliu produktů. Je to z velké míry dáno tím, že u tohoto typu pojištění vykazují vysoký škodní průběh. Toto pojištění se nikdy „masově“ nerozšířilo, přestože ceny za toto pojištění nebyly nijak vysoké. Jediná dříve možná spoluúčast však byla 30 % a to se logicky zdálo klientům hodně. Zodpovědnost za své činy se povědomí klientů dostávalo postupně společně s požadavky zaměstnavatelů na náhradu škod, které jim zaměstnanci způsobují.
A požadavky zaměstnavatelů na krytí těchto škod dalo vzniknout v současné době nejrozšířenějšímu sjednávání pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnanců – skupinovému pojištění. Takovéto skupinové pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnanců je jednak administrativně velice náročné na správu ale také stačí jeden „škodící“ zaměstnanec a celá firma má vysoký škodní průběh. A to se pojišťovnám pochopitelně moc nelíbí.
Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli je vymezena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce. Podle tohoto zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Tak je to nastaveno i v pojistných podmínkách pojišťoven. Také je povinen nahradit škodu, kterou způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Jakýkoliv úmysl je v pojistných podmínkách vyloučen!
Zaměstnanec, který způsobil škodu zaměstnavateli, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je zaměstnanec povinen uhradit schodek vzniklý na těchto svěřených hodnotách. Všechny pojišťovny to však mají vyloučeno! Za svěřené hodnoty se považuje hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.
Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Jen některé pojišťovny (např. Kooperativa, Pojišťovna VZP) to mají zahrnuto v základním krytí, u některých pojišťoven to lze připojistit (např. ERGO, GČP) a některé to mají v podmínkách přímo vyloučené (např. ČSOBP, ČPP). Za svěřené věci se považují nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné věci.
Zaměstnavatel může požadovat náhradu škody až do výše 4,5 násobku průměrné měsíční hrubé mzdy. Přičemž do průměrné hrubé mzdy se započítávají i odměny. Omezení 4,5 násobku průměrné hrubé mzdy neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek. Byla-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Pojišťovny takové škody však nekryjí. Jedná se o výluku u všech pojišťoven.
Nejčastější škodou řešenou s pojišťovnou jsou škody, které zaměstnanec způsobí na služebním vozidle. Likvidní jsou škody, které zaměstnanec způsobí při řízení motorového vozidla např.:
Pozor však na škody, které pojišťovny nekryjí! Jsou to např.:
Další škody, které pojišťovny řeší, jsou škody na vybavení zaměstnavatele.
Pozor na nelikvidní případy škod!
Zaměstnanec je odpovědný i za škody způsobené ztrátou svěřených věcí. Tyto svěřené věci, mají-li hodnotu větší jak 1 000 Kč musí být předány s písemným potvrzením. Zaměstnanec také musí mít tyto předané věci po celou dobu ve svém držení. Nelze svěřit zaměstnanci např. kopírku, která je na chodbě k dispozici všem zaměstnancům. Pozor! Odcizení není ztráta.
Velmi časté škody také vznikají ve skladech. Proto pojišťovny řadí skladníky či řidiče VZV do své nejdražší kategorie na roveň řidičů z povolání. Škody ve skladě mohou být způsobené:
Další specifické příklady škod