ÚvodJak postupovat při škoděJaké škody může zaměstnanec způsobit

Jaké škody může zaměstnanec způsobit

Jaké škody může zaměstnanec způsobit?

Příklady škod v pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu povolání.

Proč „blbostky“ pojišťovny nechtějí?

Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škody způsobené zaměstnavateli není pro pojišťovny lukrativní segment v jejich portfoliu produktů. Je to z velké míry dáno tím, že u tohoto typu pojištění vykazují vysoký škodní průběh. Toto pojištění se nikdy „masově“ nerozšířilo, přestože ceny za toto pojištění nebyly nijak vysoké. Jediná dříve možná spoluúčast však byla 30 % a to se logicky zdálo klientům hodně. Zodpovědnost za své činy se povědomí klientů dostávalo postupně společně s požadavky zaměstnavatelů na náhradu škod, které jim zaměstnanci způsobují.

A požadavky zaměstnavatelů na krytí těchto škod dalo vzniknout v současné době nejrozšířenějšímu sjednávání pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnanců – skupinovému pojištění. Takovéto skupinové pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnanců je jednak administrativně velice náročné na správu ale také stačí jeden „škodící“ zaměstnanec a celá firma má vysoký škodní průběh. A to se pojišťovnám pochopitelně moc nelíbí.

Za jaké škody je zaměstnanec odpovědný?

Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli je vymezena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce. Podle tohoto zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Tak je to nastaveno i v pojistných podmínkách pojišťoven. Také je povinen nahradit škodu, kterou způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Jakýkoliv úmysl je v pojistných podmínkách vyloučen!

Zaměstnanec, který způsobil škodu zaměstnavateli, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je zaměstnanec povinen uhradit schodek vzniklý na těchto svěřených hodnotách. Všechny pojišťovny to však mají vyloučeno! Za svěřené hodnoty se považuje hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.

Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Jen některé pojišťovny (např. Kooperativa, Pojišťovna VZP) to mají zahrnuto v základním krytí, u některých pojišťoven to lze připojistit (např. ERGO, GČP) a některé to mají v podmínkách přímo vyloučené (např. ČSOBP, ČPP). Za svěřené věci se považují nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné věci.

Zaměstnavatel může požadovat náhradu škody až do výše 4,5 násobku průměrné měsíční hrubé mzdy. Přičemž do průměrné hrubé mzdy se započítávají i odměny. Omezení 4,5 násobku průměrné hrubé mzdy neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek. Byla-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Pojišťovny takové škody však nekryjí. Jedná se o výluku u všech pojišťoven.

Příklady škod způsobené zaměstnancem

Nejčastější škodou řešenou s pojišťovnou jsou škody, které zaměstnanec způsobí na služebním vozidle. Likvidní jsou škody, které zaměstnanec způsobí při řízení motorového vozidla např.:

  • nárazem vozidla do překážky při couvání,
  • nedodržením bezpečné vzdálenosti a nárazem do vozidla před ním,
  • opomenutím vytáhnout pistoli při tankování a poškozením nádrže).

Pozor však na škody, které pojišťovny nekryjí! Jsou to např.:

  • škody způsobené při srážce se zvěří (zaměstnanec za škodu neodpovídá)
  • škody na zaparkovaném vozidle (zaměstnanec na škodu neodpovídá)
  • škody vzniklé v době mimo plnění pracovních povinností, i když má zaměstnanec vozidlo i k soukromým účelům (ČSOBP a ERGO toto pojistit umí)
  • škody způsobené nedodržením předepsané obsluhy a údržby (např. zaměstnanec nedolije olej, ačkoli svítí kontrolka, nezatáhne ruční brzdu a vozidlo se samovolně rozjede)

Další škody, které pojišťovny řeší, jsou škody na vybavení zaměstnavatele.

  • vylití kávy na notebook
  • zakopnutí o přívodní kabel k počítači a shození ze stolu
  • pád šanonu na kopírku a rozbití snímacího skla
  • vypadnutí mobilu z ruky, kapsy, atd.
  • zadání chybných souřadnic CNC stroje a následná kolize

Pozor na nelikvidní případy škod!

  • škody na zařízení způsobené nedodržením předepsané obsluhy a údržby
  • zadření stroje, kam měl zaměstnanec dolít provozní kapalinu

Zaměstnanec je odpovědný i za škody způsobené ztrátou svěřených věcí. Tyto svěřené věci, mají-li hodnotu větší jak 1 000 Kč musí být předány s písemným potvrzením. Zaměstnanec také musí mít tyto předané věci po celou dobu ve svém držení. Nelze svěřit zaměstnanci např. kopírku, která je na chodbě k dispozici všem zaměstnancům. Pozor! Odcizení není ztráta.

Velmi časté škody také vznikají ve skladech. Proto pojišťovny řadí skladníky či řidiče VZV do své nejdražší kategorie na roveň řidičů z povolání. Škody ve skladě mohou být způsobené:

  • pádem palety z VZV a poškozením zboží
  • pádem palety ze zdvihacího zařízení a poškozením vozíku
  • nárazem do regálu (shozením zboží nebo poškozením samotného regálu)
  • nárazem vozíku do rolovacích vrat (pozor na možné zamítnutí z důvodu jízdy s vytaženým zdvihacím zařízením)
  • nárazem vozíku do vodovodní přípojky a vytopením skladu

Další specifické příklady škod

  • Zaměstnanec na posunu nákladní vlečky zapomněl odbrzdit vagón. Odmítnuto pojišťovnou z důvodu, že zaměstnanec nebyl proškolen na konkrétní typ vagónu.
  • Změstnanec při služební jízdě propálil cigaretou sedačku. Odmítnuto pojišťovnou z důvodu, že kouření nesouvistí s plněním pracovních povinností.
  • Škoda na vozidle způsobená řidičem. Vozidlo navíc chybou jiného zaměstnance nebylo pojištěno. Hrazeno částečně z odpovědnosti řidiče, částečně z odpovědnosti správce flotily.
  • Chybný odhad smrštivosti materiálu výrobní formy, která musela být následně přepracovaná. Likvidováno z důvodu limitu ze dvou pojistek zaměstnanců, kteří měli podklady zkontrolovat (nadřízený a podřízený).