ÚvodO pojištěníOdpovědnost zaměstnance v zákoníku práce
Odpovědnost zaměstnance v zákoníku práce
Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli je dána v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Níže jsou uvedeny nejčastější otázky a odpovědi na ně, týkající se tohoto zákona s odkazem na příslušný paragraf.
Kdy je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu?
Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. § 250 odst. 1
Také je povinen nahradit škodu, kterou způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. § 261 odst. 3
Kdy se omezí povinnost zaměstnance uhradit škodu?
Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. § 250 odst. 2
Je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance?
ANO, zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. § 250 odst. 3
Je povinen zaměstnanec uhradit schodek vzniklý na svěřených hodnotách?
Jen byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty"). § 252 odst. 1
Co se považuje za svěřené hodnoty?
Za svěřené hodnoty se považuje hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. § 252 odst. 1
Je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu způsobenou ztrátou svěřených věcí?
ANO, zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. § 255 odst. 1
Co se považuje za svěřené věci?
Za svěřené věci se považují nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné věcí, které zaměstnavatel svěřil zaměstnanci na písemné potvrzení. § 255 odst. 1
Musí mít zaměstnanec uzavřenou dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí?
Zaměstnanci smí být svěřena věc, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. § 255 odst. 2
Vláda může nařízením částku zvýšit.
Jakou škodu může zaměstnavatel uplatnit po zaměstnanci?
Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu zaměstnavateli, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. § 257 odst. 1
Jakou maximální výši škody může zaměstnavatel uplatnit po zaměstnanci?
Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před způsobením škody. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. § 257 odst. 2
Může zaměstnavatel kromě náhrady škody požadovat i náhradu ušlého zisku?
ANO, ale jen v případě, že jde o škodu způsobenou úmyslně. § 257 odst. 3
Jakou výši škody je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli při schodku na svěřených hodnotách?
Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši. § 259
Odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, je-li stižen duševní poruchou?
Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit její následky. § 261 odst. 1
Kdo určuje výši požadované náhrady škody?
Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. § 262
Musí zaměstnavatel se zaměstnancem výši způsobené škody projednat a písemně mu ji oznámit?
ANO, zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem výši škody projednat a písemně mu ji oznámit a písemně mu oznámit, že je povinen ji nahradit. § 263 odst. 1
Do kdy musí zaměstnavatel zaměstnanci oznámit požadovanou výši škody?
Zaměstnavatel musí výši škody zaměstnanci oznámit zpravidla do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla. § 263 odst. 1
Musí zaměstnavatel projednat výši náhrady škody s odborovou organizací?
ANO, ale jen v případě, že výše náhrady škody přesahuje 1 000 Kč. § 263 odst. 3
Je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku zaměstnance?
ANO, ale jen v případě, že zaměstnanec použil dopravní prostředek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a se souhlasem zaměstnavatele. § 265 odst. 3
Je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu na nářadích a zařízeních zaměstnance?
ANO, ale jen v případě, že zaměstnanec použil nářadí, zařízení nebo předměty potřebné pro výkon práce při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a se souhlasem zaměstnavatele. § 265 odst. 3
Z čeho se vychází při určení výše škody na věci?
Při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. § 272
Kdo je zaměstnanec?
Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. § 6
Kdo je zaměstnavatel?
Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. § 7
Za Českou republiku v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává. § 9
Co je pracovněprávní vztah?
Pracovněprávním vztahem jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. § 3
Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. § 4
Co je závislá práce?
Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. § 2 odst. 1
Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. § 2 odst. 2
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. § 3
Jak se počítá průměrný měsíční výdělek?
Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. § 353 odst. 1
Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. § 353 odst. 2
Co je rozhodné období?
Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. § 354 odst. 1
Co se rozumí plněním pracovních úkolů?
Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. § 273 odst. 1
Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. § 273 odst. 2